Přístupové metody nazývané také metody řízení sítě se zabývají volbou optimální strategie přístupu jednotlivých stanic k přenosovému médiu. Umožňují tedy každé jednotlivé stanici rozhodnout, zda v daný okamžik může či nemůže vysílat. Je nutné zabránit interferenci.

1. Bezkolizní přístupové metody

Statické přístupové metody

Rozdělení času nebo frekvencí pro jednotlivé účastníky je dáno již při konstrukci, a tudíž je neměnné. Pro počítačové sítě je tato přístupová metoda nevhodná.

• Časový multiplex - stanice může využít celé frekvenční pásmo, ovšem pouze po předem stanovenou dobu. Jednotlivé stanice musí být technicky synchronizovány, přičemž každá stanice musí vždy čekat, dokud nebude s vysíláním na řadě. Používá se ve velmi specifických případech, např. pro družicovou komunikaci.
• Frekvenční multiplex - fungující na bázi rozdělení frekvenčního pásma, využívaný pro televizní a radiové vysílání a pro vysílačky.

Centrální přístupové metody

Centrální přístupové metody jsou založeny na existenci centrální jednotky, která přiděluje jednotlivým stanicím oprávnění vysílat. Právě přítomnost centrální jednotky, resp. závislost na ní, je ale také hlavní nevýhodou, jelikož důsledkem výpadku centrální jednotky dochází k rozpadu celé komunikace. Rozlišujeme dva typy centrálních přístupových metod - na žádost a na výzvu. Nejvhodnější topologií pro tyto přístupové metody je hvězda.

Distribuované přístupové metody

V distribuovaných přístupových metodách má právo vysílat vždy aktivní stanice, která vlastní pověřovací rámec, tzv. token (peška). Je-li stanice aktivní, má právo odeslat svá data nebo token, kterým předá řízení sítě následující stanici. Token je předáván na základě fyzického nebo logického kruhu:

• kruh fyzický (token ring) - na základě topologie, stanice jsou zapojeny do kruhu,
• kruh logický (token bus) - na základě adresování. Jednotlivé stanice jsou označeny adresami, které tvoří cyklickou posloupnost. Každá stanice zná svoji adresu i adresu stanice, která je v pořadí následující.

2. Kolizní přístupové metody

Náhodné přístupové metody

Náhodné přístupové metody se nesnaží předcházet kolizím, ale přizpůsobují se jim. Kolizi tedy řeší až v momentě, kdy vznikne.

Aloha
Jedná se o naprosto náhodný přístup, nazývaný také metodou naprosté anarchie. Jednotlivé stanice začínají vysílaní kdykoli, bez ohledu na to, zda je přenosový kanál obsazen či nikoliv. Pro malé objemy dat může být efektivita téměř stoprocentní, ovšem s rostoucím objemem přenášených dat výrazně klesá a to až pod 2 %.

CSMA (Carrier Sense Multiple Acces)
Základním rysem metod CSMA je detekce přenosové vlny, tedy zjišťování obsazenosti kanálu před zahájením vysílání. Ke kolizi dochází ve velmi krátkém časovém úseku po vysílání, kdy se kanál hlásí jako neobsazený a větší počet stanic začne vysílat současně.

CSMA/CD (Carrier Sense Multiple Acces/Collision Detection) - metoda s detekcí kolizí
Pro tuto metodu je vyžadován tzv. plnoduplexní režim, který umožňuje přenos signálu oběma směry současně. Dále je zde definována tzv. mezirámcová mezera, která je povinně vkládána mezi jednotlivé rámce. Jakmile stanice zjistí, že se vyskytly v kolizi, ukončí vysílání a vyšlou signál nazývaný kolizní posloupnost (collision jam), který upozorní, že došlo ke kolizi. Poté následuje další mezirámcová mezera. Další pokus o přenos je opakován až po uplynutí stanoveného náhodného intervalu. Řízení sítě metodou CSMA/CD je využíváno u sítí typu Ethernet. Efektivnost zpravidla neklesá pod 60%.