Princip vrstvového řízení datové komunikace spočívá v rozdělení činností při datové komunikaci nejen v horizontálním směru datového řetězce, ale i ve směru vertikálního členění datových prostředků. Jednotlivé vrstvy jsou charakterizovány svým účelem, funkcemi, které se v nich vykonávají a službami, které poskytuje nižší vrstva nejbližší vyšší vrstvě.

Sedmivrstvý referenční model propojení otevřených systémů, RM ISO/OSI je považován za současný standard. Model nespecifikuje implementaci otevřeného systému, ale uvádí všeobecné principy síťové struktury, složené ze sedmi funkčních vrstev. Jednotlivé vrstvy jsou dostatečně "samostatné", tudíž řešení, které bude implementováno v jedné vrstvě, může být změněno, aniž by ovlivnilo nějakým způsobem řešení v ostatních vrstvách.

Strukturu RM ISO/OSI lze rozdělit do dvou kategorií:

• aplikační skupina
• transportní skupina

Aplikační skupina, neboli horní vrstvy, se zabývají specificky aplikačními prvky a obecně prvky, které jsou implementovány pouze v software. Nejbližší ke koncovému uživateli je vrstva nejvyšší - aplikační.

Transportní skupina se zabývá úkoly souvisejícími s vlastním přenosem dat. Fyzická a linková vrstva, tedy dvě nejnižší, jsou většinou implementovány v software i hardware. Za umístění informace na přenosové médium je přímo zodpovědná vrstva nejnižší - fyzická.

Každá vrstva v RM ISO/OSI komunikuje se třemi dalšími vrstvami:

• vrstvou bezprostředně nad ní - poskytuje své služby,
• vrstvou bezprostředně pod ní - vyžaduje služby,
• stejnolehlou odpovídající vrstvou ve druhém síťovém systému.

Komponenty komunikace vrstev:

• uživatel služby (service user) - vrstva požadující službu od přilehlé vrstvy
• poskytovatel služby (service provider) - vrstva poskytující službu uživateli služby
• přístupový bod služby (service access point - SAP) - místo, na kterém může jedna vrstva požadovat službu od jiné vrstvy