Nutnost vytvořit síťovou architekturu, která bude dostatečně otevřená a nebude pouze vlastním řešením konkrétní společnosti oslovila organizaci ISO (International Standards Organization). ISO je mezinárodní organizací pro normalizaci, jejímiž členy jsou národní normalizační instituce - za Českou republiku Český normalizační institut (ČSNI).

Původně chtěla organizace ISO vytvořit architekturu otevřených systémů (Open Systems Architecture), zahrnující kromě sítí i samotné uzly a jejich vnitřní fungování. Na základě značné náročnosti však brzy organizace ISO rozhodnutí pozměnila, vypustila vnitřní fungování jednotlivých uzlů a rozhodla se soustředit jen na vnější projevy při jejich vzájemném propojení.

Novým cílem se stala architektura propojování otevřených systémů (Open Systems Interconnection Architecture). Postupem času se ukázalo, že i tento záměr není realizovatelný tak, jak bylo zamýšleno a byl zredukován na vytvoření referenčního modelu (dále RM) pod názvem Open Systems Interconnection, neboli OSI, který organizace ISO publikovala v roce 1984 jako mezinárodní normu ISO7498.

Referenční model ISO/OSI měl být uveden do praxe jednotlivými členskými státy, bohužel ne příliš úspěšně. Na základě toho, že nový RM vznikal převážně "od stolu" a nerespektoval, co a jak se dá prakticky implementovat, byly po jeho zavedení nutné další úpravy. Bohužel dříve, než se stihl RM ISO/OSI prosadit do praxe, zažila se jiná, lépe realizovatelná, síťová architektura - rodina protokolů TCP/IP.

Přestože se RM ISO/OSI kvůli oblíbenosti protokolů TCP/IP neujal natolik, jak bylo původně předpokládáno, znalost tohoto vrstvového modelu je nezbytnou součástí studia počítačových sítí, zejména pak jejich propojování.